Povídkomat

Dočetla jsem poslední stránku a odložila knihu na noční stolek. „Já chci taky vydat,“ ozvalo se do tmy. Hodiny ukazovaly pár minut po dvanácté, se zatajeným dechem jsem se zaposlouchala. Šuplík v nočním stolku jemně naříkal. Odkládám do něho rukopisy, už je skoro plný. Tak jsem mu pořídila tenhle blog, kam dávám krátké povídky, rýmovačky a vteřinovky (jeho oblíbené).