Vyhledat
NEČEKEJ NA PAK
Celý život čekám. Až dostanu šanci, až bude vhodná doba, až potkám toho pravého, až zhubnu, až dokončím práci.
Zatnout zuby a vydržet. S vyplazeným jazykem dokončuji projekty, dřu vůli i trpělivost. A na konci? Zázrak s odměnou nepřichází, jsem unavená a prázdná. Kde je to vítězství? Kde je pocit uspokojení? Vybrala jsem si malý cíl? Tak rychle, dát si nový, vyšší, náročnější. Spirála krysího závodu se znovu roztáčí, na cestě vydřené mnoho a velké nic na konci. Ale já to takhle už nechci. Nechci už dál na nic čekat. Rozbaluji velkou oříškovou čokoládu, otevírám archivní víno, vyndávám broušené skleničky, co jsem měla jen na zvláštní příležitost a jdu si sednout na balkon.
Do pronajatého mini bytu a plastových křesílek s výhledem do ulice. Moje odměna je totiž TEĎ.
