top of page

CHMURA


Sedla na mě chmura,

přišla tiše, Můra!

Všude tma se krade,

už mi z toho hrabe.


Sluníčko mi chybí,

úsměv se mi křiví.

Ptám se: Na jak dlouho?

Prý do Vánoc, Joudo!


Jakej Joudo, tím mě zvedla,

nejsem přeci žádná knedla.

Nazuju si boty, čapku,

nechám ji tu samu, Trapku.


Běžím lesem vesele,

je mi krásně po těle.

Nadšením si plavu,

nechala mi zprávu.


Že jsem teda na nic dárek,

mohl z nás být pěkný párek.

Mohli jsme si depkařit,

hlavu si tím zavařit.


Opustit mě, že prý musí.

Endorfiny se jí HNUSÍ!



Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

OSUD

CHTĚNÍ

makywrite-copywriter.jpg

Díky že jste se stavili 

Píšu si pro radost. Ráda poslouchám zajímavé příběhy. Nechávám je proniknout do mých textů. Líbí se mi jejich skrytá poselství.

Nakoukněte do knihkupectví
 

JE LIBO EKNIHU, AUDIOKNIHU?
 

  • Facebook
  • Instagram
  • Black YouTube Icon
bottom of page