KŘEST - Jak vznikly Pihovaté pralinky 5/5

Poslední dny se ze mě stává asistentka a pošťačka. Minulý týden jsem rozesílala knížky poštou a tento týden je připravuji na osobní předání. Napsat věnování, zabalit do tašek, napsat štítek a seřadit podle abecedy do krabice pro vyzvednutí v klubu.


Léto je v plném proudu, všichni jsou na zahrádkách nebo u vody, ale já jsem po nocích zase doma a makám jak fretka. Křest se blíží. Tohle má být třešnička na dortu. Někdy si říkám, zda jsem to celé nedělala jen kvůli téhle párty. S klubem, zvukařem je všechno domluvené, termín jsme stanovili na polovinu července. S kapelou je jednání tak pohodové, jako to jejich blues. Křest proběhne uprostřed jejich koncertu. Jsem nervózní.


Chci, aby všechno bylo perfektní, jako vždycky. Pozvánky, plakáty i ubrousky, vše je sladěné do barev knížky.

Můj vnitřní pedant zase úřaduje. Už ale za ty roky vím, že nikdy nic nevyjde na sto procent. Přehnané nároky na sebe jsem projektovala do svých činností a bohužel i vztahů. Pokud to nebylo perfektní, nedala jsem tomu šanci. V touze po dokonalosti jsem sice dosahovala svých cílů, ale často jsem potom na stupních vítězů stála sama. Tehdy jsem se divila proč, teď už to vím. Dokonalost neexistuje a my nejsme stroje.


V den D se ve mně zapíná autopilot: dodělat seznamy, natahat dárkové tašky s knížkami do auta, připravit tácy, ubrousky, dorty a vyzvednout chlebíčky. Venku je přes třicet a po zádech mi stékají řeky potu. Klimatizovaný klub v suterénu nabízí příjemně vychlazenou atmosféru. Zvukař i kapela jsou už tady a ladíme poslední detaily. Naaranžovat knížky, občerstvení a pak mám už je pár minut na to, abych vklouzla do šatů a stala se ze mě lady večera.


První hosté začínají přicházet a rozehrává se film, ve kterém hraji vysněnou roli. V dalších rolích hrají: úsměvy, objetí, setkání, doteky, květiny, dojetí a radost. Za chvíli klub praská ve švech. Přišli všichni, co mi drželi palce: rodina, kamarádi, známí i kolegové. Jsem dojatá a na pokraji infarktu. Chci si to užít naplno a snažím se alespoň na chviličku se zastavit s každým. Čas je ale divoká řeka, která plyne nekontrolovatelným tempem. Pak začíná koncert a blues se zakusuje do mého srdce. Ocitám se uprostřed neworleanských uliček a nasávám slanou vůni oceánu. Soulové tempo dýchá celým klubem a nohy si podupávají do rytmu. Pohybuji se jako úhoř mezi diváky, protože přestávka se blíží a s ní i mých pár vteřin slávy.


Ještě poslední pokyny do baru, připravit sekt a už slyším domluvené znamení, co mi dává kapela.

Najednou stojím na pódiu s knížkou v ruce, mluvím do mikrofonu a sál napjatě dýchá. Oba herci, co namluvili knížku, jsou tu se mnou s jsou zase úžasní. „Moc to nenatahuj,“ mi řekne předtím zvukař a já oslepená reflektory i samotným okamžikem jsem nakonec svou nacvičenou řeč nedodržela. Bylo to ale o to víc upřímné a na nějaké to přeřeknutí se historie neptá. Ty vteřiny, ach ty vteřiny! Vryly se mi do paměti. Kniha je politá, šaty mám polité a chce se mi dojetím plakat. Honem šup z pódia dolů a pojďme se všichni něčeho dobrého napít.


Koncert pokračuje dál a klub tepe. Já si pluji večerem a vznáším se v atmosféře dění a chci si všechno, všechno, všechno zapamatovat. Noví lidé přicházejí a osazenstvo se pomalu mění. Pak jsou najednou dvě ráno, já sedím na baru se zvukařem, v klubu je tak třicet zbylých lidí a hraje už jen podkresová hudba. Kapela skončila v deset a měla velký úspěch. Lidé si ještě posedali a povídají si.


Trochu unaveně visím zvukařovi kolem krku a šeptám: „Tak a je to, bylo to skvělé. Děkuji ti.“
„Ty jsi byla skvělá.“
„Ty taky.“

Ráno se budím pozdě. Škvírou oka zahlédnu binec v pokoji. Na zemi se válí krabice, lahve s vínem, dárky, šaty a vázy s květinami, skoro jako po svatbě. Vstávám a hledám tu jednu jedinou. Má listy trochu zkroucené a voní po šampaňském. Zavírám oči, nasávám tu vůni a nechávám se unášet vzpomínkami posledních hodin. Možná to opravdu svatba byla a naše společné dítě: knížka povídek Pihovaté pralinky je pokřtěná. Vyprovodili jsme ji do světa, snad se jí dobře povede.



Povídky Pihovaté pralinky můžete mít tištěné, jako eknihu i audioknihu.




#pihovate pralinky

#příběhknížky



Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
makywrite-copywriter.jpg

Díky že jste se stavili 

Píšu si pro radost. Ráda poslouchám zajímavé příběhy. Nechávám je proniknout do mých textů. Líbí se mi jejich skrytá poselství.

Nakoukněte do knihkupectví
 

JE LIBO EKNIHU, AUDIOKNIHU?
 

  • Facebook
  • Instagram
  • Black YouTube Icon